Láďa vstává kolem deváté, zapaluje první cigárko a nechá si od manželky Ivety uvařit černou kávu. Na jídlo nemá pomyšlení, už se těší, jak nažhaví computer. Největší odměnou bude, až ve hře "World Of Warcraft" vyexpí do vyššího levelu. Tohle bude jeho velké sobotní vítězství!
Luboš si už kolem osmé dává snídani, kávu navaří i manželce, čerstvý jablečný štrůdl, napečený manželkou Monikou, chutná výtečně. Při ranní kávě se domlouvají na rodinném sobotním programu.
Láďův computer je kolem jedenácté dopoledne nažhavený na maximum. Právě v tomto čase ho manželka Iveta, která se učila se synem Liborkem, přišla požádat, aby místo u svého počítače uvolnil synovi. Láďovi to hne žlučí, zrovna teď se mu začínalo dařit. Velmi neochotně, za přívalu nemravných slov, přenechává teplé křesílko potomkovi a jde si na balkón vykouřit polední cigárko. Po něm dosedá v obývacím pokoji na sedačku a začíná "pracovat" s mobilním aparátem. Iveta zatím vaří oběd.
Luboš zajde po snídani se synem Lukáškem na nákup. Jelikož napadnul první letošní sníh, snaží se při cestě do obchodu udělat přestávku a postavit sněhuláka. Lukáš sbírá kamínky a Luboš koulí sněhové koule. Zažijí při tom mnoho legrace. Monika připravuje doma oběd.
Láďa si nechá obědové menu přinést přímo do obývacího pokoje, v televizi běží zajímavá detektivka, konec nesmí propásnout. Polévka je málo slaná, pivo není dostatečně vychlazené. Kde jsou ty časy, kdy Iveta vařila bez chybičky.
Luboš si oběd vychutnává, Monice se oběd povedl, to se musí uznat. Je rád, že jeho žena vaří, ne každý ze spolupracovníků má to štěstí. Luboš si to uvědomuje. Už se těší na odpolední rodinnou vycházku, půjdou se podívat k nedalekému rybníčku.
Láďa se konečně dostal ke computru. Však už byl totálně nervózní, jeho nervy bublaly jako pivní čepička hořkého pivního moku, několik zatípnutých cigaretových špačků v jogurtovém kelímku na parapetu balkónového okna a další vypité pivko jsou toho názorným důkazem. Teď je však šťastný jak blecha, konečně může pokračovat ve své milované hře. Iveta sklízí nádobí, dává ho do myčky a ptá se Vladislava, zda by nešel nakoupit. Láďa dělá, že neslyší, manželka si v kuchyni stěžuje na svůj osud, snad i pláče, ale to jsou všechny ženské, stále jim není něco vhod. Syna Liborka má také z krku, podstrčil mu vlastní mobil s perfektní hrou.
Luboš, Monika a Lukášek se vracejí z vycházky, jsou plní zážitků. Kluci si dali si i závody v běhu, Luboš nechal Lukáše vyhrát. Monika po příchodu domů pomáhá Lukáškovi s domácími úkoly, Luboš modeláří - lepí papírové modely domečků. Když se Lukášek s Monikou naučí, složí své modelářské náčiní do krabice a jde si zahrát stolní fotbálek se synem. Monika si čte další kapitoly rozečtené knihy. Studenou večeři chystá mužská část rodiny, Monika u společné večeře oba pochválí, jak jsou krásně nakrájená kolečka salámu.
Láďa se večeří nezatěžuje, vytáhne si studený párek rovnou z lednice, k němu přihodí rohlík a pivo konzumuje rovnou z láhve. Je rád, že může povečeřet u počítače, v kuchyni by musel neustále poslouchat, jak je Iveta unavená, protože musela tahat těžký nákup. Do ložnice už mu strká zvědavý nos Liborek, chce k počítači, mobil klučíka již omrzel. Čert aby to všechno vzal, ten kluk je jako lep na mouchy, stále otravuje, pomyslí si Láďa. Přichází manželka orodovat za syna. Velmi neochotně, již podruhé, přepouští své místo synovi. Odchází se koukat na televizi, v ruce mobil, musí překontrolovat stav na sociálních sítích.
Luboš se s manželkou po televizních zprávách kouká na film, Lukášek si vedle nich staví lego. Dnes je sobota, proto může jít spát později. Kratičkou pohádku před spaním mu povypráví maminka. Zhruba v jedenáct hodin si jde lehnout také Luboš, který usíná s dobrým pocitem, je rád, že den prožil s rodinou, rovněž je spokojený, že slepil další papírový měšťanský domeček. Trochu ho zlobí koleno, dal si však předsevzetí, že zítra udělá pár cviků zaměřených na rozhýbání kolena.....
Láďovi se podařilo kolem jedenácté dostat Liborka od počítače, musel hodně zvýšit hlas, přímo řval, z čehož se Liborek srdceryvně rozplakal. Nešťastná Iveta pouští synovi DVD, aby konečně usnul. Láďa si spokojeně zapaluje na balkóně poslední cigárko z dnes otevřené krabičky. K počítači si nese správně vychlazené pivo. Přesně ve dvě hodiny ráno, dvanáct minut, šest sekund se to Láďovi podařilo, katapultoval se do vyššího levelu. Hurá, je na sebe patřičně pyšný. Mne si ruce. Jen škoda, že ho bolí záda. Bude muset zavolat své praktické lékařce, ať konečně něco s těmi jeho zády udělá....
