Bystřice a čtyři rumy

15. 03. 2023 21:52:00
Motorák - přípoj, který navazoval na rychlík, mi ujel a já v noci uvízla na jednom zaslintaném nádražíčku, jenž si odbylo své nejlepší časy za dob Rakouska - Uherska. Hustě sněžilo, byla zima.

Mou záchranou se stala nádražní krčma desáté cenové kategorie.

Když jsem do ní vstoupila, podlomila se mi hrůzou kolena. Uvnitř nevelké omšelé místnosti seděli štamgasti v nejrůznějších stádiích bezdomovectví i alkoholismu.

Objednala jsem si tedy tureckou kávu, která byla jako jediná v kávové nabídce a sedla si do rohu hospody. Bohužel jsem si nevšimla, že můj stůl míjí zákaznící cestou na WC, což využil jeden houmlesácký dotěra.

"Nová a ještě zachovalá?" nahlas zamlaskal a nebezpečně se přiblížil k mému obličeji i ke kávě.

"Odstřel, Bimbáci!" uslyšela jsem za svými zády hluboký ženský vykouřený hlas.

"No, jo, jen jsem se chtěl seznámit, když už tady nikdo nešlape, že Bystřice!", odvětil vypelichaný mužík a odkráčel ke dveřím, za nimiž se vykonávájí potřeby, o nichž netřeba mluvit, natož si je představovat.

"Vy se máte, vám ujel jenom vlak, kdežto mně celý život", podívala se na mne moje zachránkyně.

"Děkuji za záchranu, prosím, přisedněte, pokud nepospícháte", poprosila jsem jí.

"Přisednu a ráda, já už nikde nespěchám", usmála se trpce.

"Co vám mám objednat", učinila jsem nabídku staré holohlavé paní.

"Čtyři rumy - za každý příběh jeden: dětství, dospělost, stáří, smrt", mrkla na mě a nahlas zařvala svoji objednávku na výčepního.

"Bystřice? Tak se přece jmenuje zdejší stanice", pokračovala jsem v započaté konverzaci.

"Říkají mi přesně tak, však jsem tady pro všechny známá firma. Seznamovala jsem se v téhle knajpě se svými zákazníky, dokonce jsem tu nějakou dobu zakotvila přímo v kolejišti v jednom z opuštěných vagónů", odpověděla a mlsně se podívala na šmajdavého výčepního, který nesl čtyři půlky.

Jednu půlku rumu do sebe hodila hned na ex a pokračovala: "Teď už tu chodím jenom na čumendu, někdy tu prosedím celou noc a s nikým ani slůvko. Ale pořád lepší než čučet doma do zdi. Víte, mám rakovinu, ale ještě horší než ta podělaná nemoc je samota. Já byla celý život mezi lidmi a teď jsem stará, nemocná a hlavně sama. Někdy bych i přivítala, kdyby se u mne zastavila Smrtka na kus řeči a obě zavzpomínaly na můj zpackaný život, věříte mi", podívala se na mne a já uviděla přímo před sebou vyhaslé stařecké oči ženy, která mnohé prožila.

"Věřím", odpověděla jsem a lehce pohladila Bystřici hřbet upracované vrásčité ruky.

"Omlouvám se, dobře se mi s vámi povídá, ale už mi přijíždí přípoj", s lítostí jsem odpověděla při pohledu na veliké zaprášené hodiny pověšené nad výčepem.

"Mohu vám dát pusu na rozloučenou", poprosila Bystřice.

"Určitě, budu ráda", souhlasila jsem.

"Tak nashledanou", odvětila jsem po společném přátelském polibku.

"Už se neshledáme, raději sbohem", trpce se usmála moje sympatické společnice a letmo mi zamávala.

---------------------------------------------------

Za rok jsem jela znovu v daném motoráku, který náhle zabrzdil. Všichni cestující popadali ze sedaček do přilehlých uliček jako právě rozsypané brambory, jenž nedočkavě čekaly v jednom z pytlů na nelítostné stažení z kůže a uvaření ve zdejší školní jídelně.

"Co se děje?", vykřikují pasažéři jeden přes druhého.

"Strojvedoucí měl zase štěstí, že přibrzdil, hrozila srážka s osobním autem na nechráněném přejezdu. Ale nemusíte se bát, máme tu dobrou duši naší stanice, která nás pokaždé ochrání", konejší posádku starý průvodčí.

"Bystřice, tak se jmenuje ta dobrá víla, měla jsem čest jí poznat, jak se jí daří a zda-li je ještě v provozu nádražní restaurace?", podívám se s nadějí na sympatického cvakače jízdenek.

"Děvenko, z jaké dálky to cestujete, hospůdka i živá Bystřice jsou minulostí, zůstala po nich jenom ta neviditelná ochranářská ruka", podíval se na mne smutně a já v jeho oku zahlédla třpytící se, právě vycházející, nostalgickou slzu.....


Autor: Irena Bátrlová | středa 15.3.2023 21:52 | karma článku: 20.72 | přečteno: 526x

Další články blogera

Irena Bátrlová

Muž s ručním vozíkem a umělohmotnou přítelkyní

Sehnat uklízečku na vygruntování výrobní haly byl pro jistý nejmenovaný velkopodnik nadlidský výkon. Zaměstnanci se se na této pozici střídali stejnou rychlostí, jakou je dnes vypuzena tisícovka z peněženek nakupujících.

23.3.2024 v 20:05 | Karma článku: 15.27 | Přečteno: 462 | Diskuse

Irena Bátrlová

Bronzová kráska

Jestli někdo má vskutku prapodivný koníček, tak je to Bára! Sbírá totiž lidské tváře. Shromažďuje je ve svém mobilu, načež je potom doma třídí a zařazuje do specifických složek s názvy - smutek, radost, šílenství, překvapení.....

17.3.2024 v 19:25 | Karma článku: 12.59 | Přečteno: 153 | Diskuse

Irena Bátrlová

Sundala kabát a .....

Před pár lety - to jsem byl ještě mlád a zdráv, jsem pracoval jako číšník v jedné nóbl pražské kavárně. Náš šéf byl přísný, velmi strohý muž, středních let, který úzkostlivě dbal na pořádek a pravidla. Porušení přísně trestal.

9.3.2024 v 12:25 | Karma článku: 30.25 | Přečteno: 854 | Diskuse

Irena Bátrlová

Plnovous v koktejlkách

František má rád sukně, ženské šaty i svůj plnohodnotný plnovous. Sukně a šaty, jak sám s oblibou říká, dávají jeho nohám svobodu. Nesvazují je do izolovaných nohavic, nýbrž jim umožňují být vedle sebe, sdílet společný pohyb.

2.3.2024 v 12:52 | Karma článku: 17.38 | Přečteno: 437 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Václav Kunft

Velký pátek

Otevírání hor a vydávání pokladů nemá nic společného s křesťanským Velkým pátkem. Je to stará pohanská tradice spojená s příchodem jara. Mytologické téma je smrt a znovuzrození.

29.3.2024 v 11:12 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 45 | Diskuse

David Snítilý

... a co je vlastně normální aneb nudné vztahy

„A je sexy ten Váš kamarád?“ provokovala Marka Tereza. „Ne tak jako já," kasal se Marek. „Sexy s tímhle pivním mozolem?" poukázala na jeho zvětšujícího se milana. „To není pupek, to je charisma," oponoval nádherné femme fatale.

29.3.2024 v 7:40 | Karma článku: 9.79 | Přečteno: 150 | Diskuse

Alena Bures

Recenze - Martina Boučková: Šílená babička

Rodiče si nevybereš. Ale to koneckonců ani děti. A mít mírně šílenou matku je někdy k vlastnímu zešílení, ale někdy....

28.3.2024 v 17:24 | Karma článku: 8.89 | Přečteno: 154 | Diskuse

Miroslav Pavlíček

O fotbalových legendách, paní Štěpánkové a pomíjivosti

Kdybych se narodil před sto lety... No, abych řekl pravdu, někdy mám pocit, že se tak opravdu stalo.

27.3.2024 v 12:58 | Karma článku: 15.51 | Přečteno: 206 | Diskuse

Iva Marková

Ženy

....................................................................................................

26.3.2024 v 22:53 | Karma článku: 9.54 | Přečteno: 200 | Diskuse
Počet článků 240 Celková karma 18.79 Průměrná čtenost 583
Poslední dobou se snažím vrátit ke psaní, které mě provázelo na cestě náctiletým životem.Dává mi pocit síly a energie, kterou potřebuji při výchově svých tří synů.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...