Burleska, Rododendron a já
S chlupatým psím špindírou to však ani nehnulo. Dál se rozvaloval na náhrobní desce vedlejšího hrobu. Po mém zásahu hůlkou se pohnul, zavrtěl lysým ocasem a jazykem začal olizovat oválný portrét umístěný na náhrobku.
"Že se nestydíte, takhle se chovat k handicapovaným", oboří se starší lady, která právě přichází.
"Zapojte rozum, madam, psi mají na hřbitov vstup přísně zakázán!", pohrozil jsem holí.
"Problém je v tom, hlasateli etiky, že já rozum nikdy v životě nezapojovala a ani s tím začínat nehodlám. Moje, tady pohřbená sestra ano, byla bioložka, proto se tenhle chlupáč jmenuje Rododendron - zkráceně Rodo", odpovídá neznámá a konévkou zalévá sazenice v květináčích umístěných na hrobě.
"Je mi jedno, jak se pes jmenuje, znesvětí místa posledního odpočinku našich předků a to mi teda jedno není, vážená dámo, které nic neříká pietní chování", pokračoval jsem rozzlobeně dál.
"Ale říká! Rodo je starý, slepý, musí nosit plenu, proto ani kdyby chtěl, nemůže svými výkaly nic potřísnit a že sem tam něco olízne, psí slina snad neuškodí. Na vás nikdy nikdo neplivnul? Navíc mnozí, zde ležící, žili takovým způsobem života, že by plivanec na jejich hrobě byl jen nepatrným potrestáním za spáchané činy", hovořila a skloněná, otočená ke mně svým pozadím, zalévala květináče.
"Paní, já léta učil na gymnáziu studenty slušnému chování, vím, co se sluší a patří", pokračoval jsem.
"Bingo! Já zase pracovala jako burleska. Emigrovala jsem do Spojených států. Chytrá sestra tady zůstala a já hloupá, bez slušného chování, zvedla kramle, odfičela a na stará kolena se zase vrátila, abych se mohla starat o umírající sestru. Když umřela, Rodo v jejím panelákovém bytě tak vyváděl, že jsem se rozhodla ukázat mu hrob jeho paničky. Od té doby chodí na hřbitov se mnou a je to úplně jiný pes. Jenže, už je chudák starý a slepý, brzy z tohoto světa odejde", podívá se na mě, poté na hodinky a znejistí: "Omlouvám se, nemohu pokračovat v této mravokárné konverzaci, musím ještě něco zařídit. Budeme zde za týden ve stejném čase, vaši přednášku si rádi poslechneme do konce", rozloučila se.
"To víš, dlouhý nos, už tě nechci vidět", pomyslel jsem si a vrhnul se do úklidu manželčina hrobu.
Navštěvuji totiž hřbitov pravidelně každou středu. Tento týden jsem však šel až v pátek, neboť jsem byl nachlazený. Ještě pořád to nebylo ono, naštěstí hrob manželky a jejich rodičů je umístěn hned napravo v přední části, což přišlo mému chabému zdraví právě vhod.
Jenže celý týden jsem byl nesvůj a lákalo mne na hřbitov v daný den i čas přijít. Poslechl jsem svůj vnitřní hlas a šel.
"Kde je Rododendron?", byla moje první otázka.
"Tady", vytáhla neznámá z růžové kabelky sametovou krabičku.
"Tři dny po vašem kázání odešel do psího nebe, vzal si vaše slova k srdci", řekla klidně.
"Teď se za něho pomodlíme, ať je jeho pohřeb důstojný", dala mi znamení a popel věrného psího společníka rozsypala do květináčů.
"Pojďte, připijeme si na jeho duši", navrhla, když jsme se posadili na nejbližší lavičku. Vytáhla láhev se slivovicí a dvě štamprle.
"Co to děláte, na hřbitově se pít nesmí", spustil jsem.
Náhle mi však, na ještě mluvících rtech, přistál polibek.
"A dál? Co se ještě nesmí?" podívala se na mne moje společnice.
Irena Bátrlová
Okulárovy červené kosočtverce
„Dovolil jsem si navrhnout tabulku zefektivnění uklízečských prací, vytvořil jsem ji v Excelu“, cpe tabulkový tiskopis hned na druhý pracovní den Holubici pod nos, nový kolega, jenž dostal přezdívku Okulár.
Irena Bátrlová
Náraz do nadlimitního pozadí
„Mluvte jen o tom, co jste viděli a slyšeli, nic navíc“, zahájila úvodní řeč ředitelka školy před očekávanou návštěvou z psychiatrie.
Irena Bátrlová
Škemravka
„To byl zase den!“, posteskne si doma Vendelína a jde přesně v osm večer zkontrolovat množství vytrhaných vlasů i svoji vlastní, nyní už docela přijatelnou, tělesnost.
Irena Bátrlová
Spolu i přes zákeřný skalp
„Auuu!“, řve Vendelína úpornou bolestí. Jako by se v daný moment temeno její hlavy stalo pokusnou laboratoří pro zběsilé řádění cigaretových zapalovačů.
Irena Bátrlová
Chlupatý krtek
Je sobota a Vendelína po delší době zase navštíví hrob svých rodičů. Poklekne a snaží se lopatkou vyhloubit větší díru do země. Naštěstí se jí to daří, půda je májová, připravena k setbě.
Další články autora |
Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
NATO určilo červené linie. Má dva scénáře zásahu proti Rusku, píší média
Premium Severoatlantická aliance připravila krizové scénáře „červených linií“, při jejichž překročení...
S babičkou nepřežila nehodu ani vnučka. Její orgány zachránily tři jiné děti
Nehoda z Čáslavic na Třebíčsku si vyžádala druhou oběť. Auto tam minulý čtvrtek zatím z...
Aktivisté žádají konec pedagožky Univerzity Karlovy a přednášky o „genocidě v Gaze“
Karlova univerzita by měla přehodnotit zaměstnávání osob jako je doktorka Irena Kalhousová, uvádí...
Hrad začal platit cesty prezidenta. Za Zemana je celé musely financovat kraje
Premium Když prezident přijede do krajů, nemá kolem toho být obrovská pompa, která stojí nejen hodně...
Pomohli její zemi bránit proti Japoncům. Filipínka teď o Češích vydává knihu
Premium Měli to být spojenci nepřítele, ale namísto toho čtrnáct statečných Čechů nasadilo život, aby...
Úlet novin pečetil Trumanův triumf, lovec gangsterů už šok nerozdýchal
Seriál Americké prezidentské volby dokážou překvapit, i když si všichni myslí, že dopředu vědí, jak...
Napadení a hajlování. Policisté v rámci derby pražských S zadrželi šest lidí
Po skončení dnešního utkání fotbalistů Sparty a Slavie na stadionu na pražské Letné museli...
Prodej stavebního pozemku s krásnými výhledy ve Svojkově
Svojkov, okres Česká Lípa
2 900 000 Kč
- Počet článků 257
- Celková karma 14,12
- Průměrná čtenost 562x