Osudové setkání

"Sedíte za kasou a neumíte, ženská, počítat", rozčiluje se Zikmund. Chlapisko jako hora přísně hledí na Velenu. Ta své pozadí doslova vsákla do mohutné točité židle. Je menší, scvrklejší, spráskanější....

Ještě se jí nestalo, že by špatně vydala. Až teď, kdy má špatné období a všechno jí padá na hlavu. K tomu všemu příšerné bolesti zad. Naštěstí je to v řešení, už proběhla série vyšetření, každým dnem by jí měli zatelefonovat výsledky.

"Promiňte, omlouvám se, tady máte tu desetikorunu", kaje se Velena a sklopí zrak.  "Dejte si na to pozor, dámo, nebo vás vypečený šéf pošle, víte kam.......", dělá Zikmund důležitého a rozhazuje své sliny do všech možných míst.

"Mírněte se, pane", tiše napomíná Zikmunda Velena a otírá si slizkou slinu, která  jí nepříjemně svlažila špičku nosu.

"Jo, až vypiju tenhle půllitřík rumu budu mírný jako beránek", zachichtá se Zikmund a bez pozdravu opouští večerku.

"U toho bych teda být nechtěla", pomyslí si Velena a zavírá kasu. Dnes si vezme domů k dvoulitrovému plasťáku piva také rum. Dobře ví, že se vrátí do zimy, odstavila kotel, bydlí sama, ve starém domku po rodičích, myslela si, že to nějak vydrží, ale je to čím dál těžší. Proto se vždy navečer opije a poté usne, naučila se tak překonávat tu nesnesitelnou zimu. Jenže jí  k tomu přibyly příšerné bolesti zad. Vzpomněla si na svoji mámu, také je měla, když dostala rakovinu...

V kumbálu za kasou se Velena převléká do civilního, je jí strašná zima, zuby drkotají, ruce studené, v kumbálu se také netopí, načne proto půllitr rumu a lokne si...

------------------------------------------------------

"Podívejte, ta plastová miska je celá pomačkaná, dejte si pozor, v jakém stavu vozíte zboží, nebo budu informovat vašeho šéfa", přísně hledí panička v županu s natáčkami na hlavě.

"Pardon, silniční provoz je šílený", loučí se pracovník firmy "Dáme jídlo" Zikmund. "Naštěstí tahle bohatá ropucha je poslední", oddychne si.

"Dýško nečekejte, dnes ani tu desetikorunu, dávám ho jen za perfektní služby", slyší Zikmund za zády. "Chtěl bych vidět, jak ty, náno, plníš perfektní služby", pomyslel si Zikmund a představil si paničku při choulostivé sexuální scéně.

Než nastartuje svou starou fabii, tak to nevydrží, nervy má jako špagátky, otevírá lahvinku zakoupenou ve večerce a napije se. Domů to má za pár kilometrů.

Velena jde do svého domova pěšky, je jí krásně teplo, záda přestala bolet. Najednou před ní nádherné žluté světlo, které se stále přibližuje....

-------------------------------------

Na krajnici vozovky  stojí dva pohřební vozy, řidiči dokuřují cigárka, típnou, zavírají zadní dveře svých vozů. Je sychravý listopadový den....

Ráno, v ordinaci doktora Knorra, sestřička Dita vytáčí mobilní číslo Veleny. Musí se k tomu velmi nutit, tuhle zprávu by raději zahrabala sto metrů pod zem: rakovina v posledním stadiu, léčba již naprosto zbytečná.

Mobilní telefon však vyzvání marně...