Počítačový maniak
Kolem jeho pracovního počítačového místa rostla hromada odpadků. Byl líný zvednou se a zanést je do odpadkového koše. Dcera, místo aby Járu pokárala, čekala, až jí bylo dovoleno vkročit do vnukova pokojíčku, tam sesbírala obaly a prázdné láhve a exportovala je do patřičných míst.
V tomto stavu jsem přebíral péči o Jarouška.
"Ahoj", přivítal jsem vnuka. Ani se neohlédl, na půl pusy procedil: "Kdy bude oběd?" "V kolik hodin by měl, podle vašeho veličenstva, být na stole?", snažil jsem se vtipkovat.
"Ve dvanáct mi to, dědo, k počítači naservíruj!", odpověděl a jeho prsty křečovitě svíraly černou plastovou počítačovou myš.
"Ty nebudeš jíst se mnou v kuchyni?", údivem jsem zvedl obočí. "Dědo, asi sis nevšimnul, že jsi v 21.století", důležitým mutujícím hlasem mi dával najevo, že jsem mimo současné dění.
"Já ti nikde jinde, Járo, jídlo nosit nebudu , já ne, s tím nepočítej...", uraženě jsme třísknul dveřmi jeho pokojíku.
Další dvě hodiny nikdo z dětského pokojíku nevyšel, ani nešel dovnitř. Jára jen hlučně komunikoval s online kamarády a některé jeho vulgární hlášky jsem slyšel ve svém, již dosti dlouhém životě, poprvé.
"Musím vyvenčit Pepinu", opatrně otevírám dveře pokojíku. "A ten oběd?", vyštěkne místo Pepiny Járinek. "Nějak si poradíš", odpovídám bez náznaku empatie.
Při venčení jezevčice a po sesbírání jejího trusu do sáčku, mě to napadlo. Ten igelitový pytlík s nevábným obsahem využiji.
Po příchodu do bytu jsem zaregistroval, že hromada odpadků u počítače se zvětšila. Jára se zařídil po svém.
Ohřál jsem tedy v mikrovlnce, dcerou navařený, oběd a šel pozvat vnuka. "Už jsem jedl, dědo, nemám čas.....", houkl na mě rozčílený Jára. Přiblížil jsem se k monitoru a uviděl shořet nějakou fantasmagorickou příšeru.
"Rušíš, dědo, podívej, co se stalo!", řve nepříčetný vnuk. "Co se stalo, co se stalo, jedna potvora vybuchla, stejně není opravdická", odpovídám klidně. "Ničemu nerozumíš, běž!" mlátí Jára vší silou do ubohé myši a s ní o pracovní stůl.
Tak jsem si šel dát oběd, ale ještě než jsem zasednul ke stolu, nenápadně a velmi tiše jsem otevřel dveře pokojíčku a hodil jsem tam sáček s psím exkrementem.
Když jsem luštil už druhou křížovku, tak se to stalo. Šílená rána a hlasité volání: "Pomoooóc!" Tryskově jsem běžel do pokojíku. Na zemi se válel Jára, noha mu podklouzla na igelitovém pytlíku. "Dědo, to snad není pravda, kde se vzalo to hovno.............." , následovala celá řada pro mě nesrozumitelných nadávek. Obličej Járy vystřídal snad všechny základní barvy a ustálil se na nesympatickém šklebu.
"Bingo! Jsem rád, že to ještě poznáš a vidíš, rozkuchaná příšera s vnitřnostmi všude kolem ti nevadí a jedno psí hovínko tě vykolejí?"
"Fuj - strašně to smrdí, udělej s tím něco, dědo".
"Neudělám, jsem starý a celé tělo mě bolí, zvu tě do kuchyně na partičku karet".
Tak jsme si s Járou zahráli mariáš. Než přišla dcera, seděl způsobně v kuchyni a mastil se mnou karty, neboť se bál strčit nos do svého pokojíčku.
A kdo myslíte, že to od mojí dcery Bohunky schytal? Samozřejmě že já. Prý nemám rozum, chudák Jára, jaké z toho bude mít následky.
No jeden skutečně měl - konečně si dal se svým dědou karetní partičku a prohrál!
Irena Bátrlová
Dámský knírek a kvartální alkoholička
Vendelína zaspala. Po strastiplné noci, kdy si myslela, že se jejímu chrupu přišel pomstít bývalý nátělníkový exmilenec, se nebylo čemu divit.
Irena Bátrlová
Podáš zub a sežere ti celý chrup
„Nejste se zubem spokojená?“, ozve se na druhém konci mobilního přístroje a je poznat, že neznámý ženský hlas již ubral na líbeznosti.
Irena Bátrlová
Nejkulaťoulinkatější
Vendelína uklízí ve škole, dříve učila, nyní uklízí. V této škole se vyskytují celkem čtyři koordinátoři čistoty a pořádku.
Irena Bátrlová
Když Barbína promluví
Až po třetím telefonickém vyzvánění se ozvalo přeslazené: „Haló, kdo prosím?“. „Jsem nějaká Vendelína a našla jsem vaši fotografii válet se u hřbitovních kontejnérů, možná nedopatřením jste vypadla...“
Irena Bátrlová
Nedokonalá každým coulem
Konečně doma! Vendelína odhodila kabelku a zamířila do sprchy. Byla z předcházejícího hřbitovního sprintu propocená až na kostru. Navíc návaly hormonálních vln ji poslední dobou razantně vyšplouchávaly z pohodového života.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Hamás zveřejnil video Američana a Izraelce unesených v říjnu loňského roku
Palestinské hnutí Hamás v sobotu zveřejnilo video zachycující dva z rukojmích, které uneslo při...
Povolení stavby do měsíce a online. Úředníci v obavách, mezi stavaři skepse
Premium Místo obíhání stavebních úřadů a shánění razítek k povolení stavby nebo rekonstrukce bude lidem...
Bizarní logistický hlavolam. Trump by šel do vězení i s prezidentskou ochrankou
Americká tajná služba má na starosti ochranu prezidenta, ať už je zrovna v Oválné pracovně, nebo...
Spolek chce s klimatickou žalobou uspět jako Švýcarky. Mají šanci, míní expertky
Evropský soud pro lidská práva rozhodl minulý týden ve prospěch dvou tisíc švýcarských seniorek. Ty...
- Počet článků 251
- Celková karma 16,08
- Průměrná čtenost 575x