Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Ex tempore

Nyní je celá Carolinina rodinka nasáčkovaná v mém bytě, mluví jeden přes druhého, Pepé líčí zážitky z cest, Carol tlumočí nasbírané plky a  k tomu dává generálské pokyny jak zařídit byt. Hotový babylón s drby v přímém přenosu!

Neteře se po delší době vrací z nákupu. Přinesou věci, které jim chutnají: několik balíčků chipsů, mnoho koblih, coca- colu, 2 láhve vína, tyčinky, nespočet plechovek piva, značkovou zmrzlinu...

„Teto, promiň, prašule jsou v tahu, však víš, kolik to všechno žere“ „V poho, holčiny, užijeme si kolaudačku, že jo, Vilmo“, odpovídá místo mě s vysokorychlostním nasazením Carol.

Čas plyne velmi pomalu, mluva členů sestřiny rodiny splývá dohromady. Chce se mi spát, ale návštěva se nemá k odchodu. Načíná se druhá láhev vína, Pepé pije svou sedmou plechovku piva, holky se pochechtávají u svých mobilů, nejmladší Pepička kouká na tablet, kde se objevují roztodivné figurky, kterým vytéká sliz ze všech možných údů těla.

V deset večer jsem už z těch dvou monologů značně nervózní, totálně vyždímaná, bez energie.  „Carol, jak se dostanete domů?“ „No taxíkem ne, ten je nad naše poměry, poslední vlak jede v 23:12. Nebuď tak upjatá, užijeme si, stěhovala jsi se přece poprvé", dodává s bitevní kuráži Carol.

„Pojďme, představíme se sousedům, kdopak bydlí v bytečku naproti, je tam nějaký sameček?“, nahodí lascivní výraz sestra. „Carol, ovládej se“, zvýší hlas Pepa a nekontrolovatelně si nahlas říhne. „Pepé, klídek, myslím tím frajera pro Vilmu, ale umí žárlit, koloušek“, hrdě plácne Pepu po plešaté hlavě.„Opravdu to není ani trochu vhodné, je noční klid", snažím se zachránit situaci. „Nechte mě, suchaři, kdy bude taková příležitost, hrrrr na ně……“, nenechává se zastavit  Carol, vyškubne se z rodinného sevření a už zvoní u protějších dveří.

Dveře  se pomalu otevírají a v nich se objevuje starý soused ve vypelichaném županu a vedle něho Kíf v pyžamu s postavičkou Spidermana. „Jé, chlapci, promiňte – teda muži, přišla jsem se představit, jsem Carol, sestra tady Vilmy, na kterou dávám pozor a oslavujeme kolaudaci, chceme se s vámi se vší slušností seznámit“. „Já jsem Kíf“, podává Carol ruku mladší soused. Ta zavrávorá tak, že málem upadne, ale naštěstí je tu záchrana ve formě zábradlí. „Jsem Carol, ale ty – Spidermane, máš místo pěti švestek jenom čtyři, nic si z toho nedělej, to nevadí, já pracovala s takovými ve výčepu, byli to super kámoši….“, nenechává se odbýt Carol.

Ostudou mě začaly pálit uši, výheň se přenesla na nos a líčka, která hořela jak plameny olympijského ohně. Nebyla jsem schopna ani pohybu ani slova. Mluvit začíná starý pán, podle zvonkové vizitky – Karásek: „Milá, poněkud alkoholem indisponovaná dámo, asi špatně vidíte, slyšíte i cítíte, můj syn je na rozdíl od vás v pořádku, prosím, už nás neobtěžujte, chceme spát, dopřejte nám i vaší sestře trochu klidu, věřte, že si to všichni zasloužíme“. „Né, né - neblbněte, sousede, nekažte zábavu“, chichotá se Carol a snaží vmanévrovat svoje  tělo do rafinované pózy. „Tak ještě jednou, drahá vyzobaná slunečnice, vezměte si své dvě švestky a zmizte nám z očí“. Dveře prudce zaklaply.

„To je ale hulvát, Pepé, kde jsi, pojď mu dát pěstí, tomu starému dědkovi, kde jsi Pepé?“ huláká naštvaná Carol.  Pepa zatím vyčerpaně usnul na čistě povlečené posteli, s široce otevřenými ústy a chrápáním by mohl kdejakému medvědovi brtníkovi konkurovat. Když ho tak pozoruji, tenhle človíček může jen málokomu připadat neodolatelný, ještě že má v záloze jistý zázračný výskok, který mu mimořádně vylepšuje celkové skóre sex-appealu.  

Budíme ho za asistence přívalu vulgárních slov, které chrlí Carol jedno za druhým jako tryskající vodopád: „Teda, Vilmo, to jsou ale hajzlové, jsou nebezpeční, musíme k tobě chodit častěji, vždyť ti ses nastěhovala do hotového pekla. Původně jsme ti tu chtěla nechat na přespání holky, ale bojíme se“.

S velkým oddechnutím to kvituji. Hurá – odejdou a opravdu všichni! Blíží se 23 hodina.

Přesně v 23 hodin 4 minuty opustili můj byt, zda stihli poslední vlak, netuším. Jen vím, že si Carol o něco takového už delší dobu koledovala. Kdo čím zachází, ten tím také schází. A já jsem byla za tuhle lekci, kterou dostala Carol, vděčná.

A propos, před spaním jsem ještě splnila včerejší zadaný úkol. Poprvé jsem zašeptala do polštáře, tak abys to neslyšel, tatínku, „ do zadní části těla“. Nestalo se zhola nic. Podruhé jsem se odvážila hlasitěji do prostoru mírně vykřiknout: „ do zadku“, ale  ani to nepomohlo. A tak jsem otočila tvoji fotku naruby a zařvala z plných plic „do prdele“, ze stěny spadlo trochu omítky a já usnula jako špalek.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Autor: Irena Bátrlová | neděle 24.5.2020 8:40 | karma článku: 12,26 | přečteno: 338x
  • Další články autora

Irena Bátrlová

Sexy nález

Ženská postavička, spěchající ke hřbitovu, si na celé kolo zpívala: „Hlava, ramena, kolena, palce, kolena, palce, kolena, palce - oči, uši, pusa, nos.....

16.4.2024 v 5:25 | Karma: 3,95 | Přečteno: 80x | Diskuse| Poezie a próza

Irena Bátrlová

Muž s ručním vozíkem a umělohmotnou přítelkyní

Sehnat uklízečku na vygruntování výrobní haly byl pro jistý nejmenovaný velkopodnik nadlidský výkon. Zaměstnanci se se na této pozici střídali stejnou rychlostí, jakou je dnes vypuzena tisícovka z peněženek nakupujících.

23.3.2024 v 20:05 | Karma: 15,63 | Přečteno: 537x | Diskuse| Poezie a próza

Irena Bátrlová

Bronzová kráska

Jestli někdo má vskutku prapodivný koníček, tak je to Bára! Sbírá totiž lidské tváře. Shromažďuje je ve svém mobilu, načež je potom doma třídí a zařazuje do specifických složek s názvy - smutek, radost, šílenství, překvapení.....

17.3.2024 v 19:25 | Karma: 12,96 | Přečteno: 166x | Diskuse| Poezie a próza

Irena Bátrlová

Sundala kabát a .....

Před pár lety - to jsem byl ještě mlád a zdráv, jsem pracoval jako číšník v jedné nóbl pražské kavárně. Náš šéf byl přísný, velmi strohý muž, středních let, který úzkostlivě dbal na pořádek a pravidla. Porušení přísně trestal.

9.3.2024 v 12:25 | Karma: 30,34 | Přečteno: 870x | Diskuse| Poezie a próza

Irena Bátrlová

Plnovous v koktejlkách

František má rád sukně, ženské šaty i svůj plnohodnotný plnovous. Sukně a šaty, jak sám s oblibou říká, dávají jeho nohám svobodu. Nesvazují je do izolovaných nohavic, nýbrž jim umožňují být vedle sebe, sdílet společný pohyb.

2.3.2024 v 12:52 | Karma: 17,62 | Přečteno: 450x | Diskuse| Poezie a próza

Irena Bátrlová

Rozkazy prsaté zákaznice

Lorna má tři práce, jednou z nich je eskort jídla až na práh obydlí hladových zákaznických krků. Dnes zaparkovala svůj moped před kýčovitou vilkou, jenž byla postavená ve stylu podnikatelského baroka.

26.2.2024 v 18:52 | Karma: 23,94 | Přečteno: 924x | Diskuse| Poezie a próza

Irena Bátrlová

Likvidátor škodné

Severín viděl odnepaměti vše černobíle, což znamenalo, buď je daná věc dobrá nebo na odpis. Nic mezi -pouze karma nebo pekelné plameny! To platilo i u jeho velkého koníčka - včelaření. Včely miloval, naopak vosy nenáviděl.

18.2.2024 v 17:52 | Karma: 15,10 | Přečteno: 292x | Diskuse| Poezie a próza

Irena Bátrlová

Lasicovitá

Stát se servírkou v útulné kavárničce v jedné známé ulici hlavního města byl splněný sen. A sny se někdy plní. Annélie od začátku tohoto měsíce, začala nosit kávu, moučníky a zmrzlinu veleváženým hostům luxusní kavárny.

11.2.2024 v 18:25 | Karma: 16,02 | Přečteno: 355x | Diskuse| Poezie a próza

Irena Bátrlová

Bruno a čínské turistky

Bruno, hromadič všemožného harampádí, je starý muž, který stále čeká na okamžik, kdy bude někým pochválen, vyzdvižen, oceněn. Na okamžik, jenž spoluobčany malého městečka probudí a všichni zjistí, jaký velikán mezi nimi žije.

4.2.2024 v 17:52 | Karma: 19,02 | Přečteno: 412x | Diskuse| Poezie a próza

Irena Bátrlová

Utajovaný šluk

Byl nedělní podvečer a v domově seniorů se podávala večeře. Paní Bořislávka se zase, jako každou neděli, smála na plné kolo. Brambory jí připadaly jako vypumpované tenisové míčky, maso jako zaschlá šlápota traktoristových bot.

20.1.2024 v 12:52 | Karma: 19,91 | Přečteno: 474x | Diskuse| Poezie a próza

Irena Bátrlová

Díky, že jsi mě vyslechlo!

Irmu zachvátil negativní psychický požár. Byl tak mohutný, že prakticky nešel uhasit. Vyvolaly ho nejen stupňující problémy se šéfovou, která ji nesnášela od prvního dne a která na její hlavu házela téměř cokoliv.

13.1.2024 v 18:52 | Karma: 17,78 | Přečteno: 323x | Diskuse| Poezie a próza

Irena Bátrlová

Sólo pro Frídu

"Tak já chrápu a pán se nemůže vyspat, tak tedy - čágo bélo, hulváte", naštvaně popadla Frída lůžkoviny a zmizela pryč z ložnice. Vilém si povzdechnul a velmi tiše se zeptal: "Jdeš spát do obyváku?". Na odpověď však čekal marně.

10.1.2024 v 19:25 | Karma: 16,74 | Přečteno: 349x | Diskuse| Poezie a próza

Irena Bátrlová

Adié Hikikomori!

Jestli se někdo domnívá, že práce recepční je nudná, ocitá se ve velkém omylu. A ještě ve větší mýlce je ten, který si myslí, že v dané profesi nezažijete vůbec nic zajímavého. Paní Mlýnková by o tom mohla sveřepě vyprávět....

3.1.2024 v 19:25 | Karma: 18,06 | Přečteno: 464x | Diskuse| Poezie a próza

Irena Bátrlová

Workoholik

"Vašku, mohl bys na dvě hodiny pohlídat Aleška, potřebuji zajistit Ježíška, prosím, prosím" - cinkla Václavovi sms. "Ta Iveta se zbláznila, teď, když mám největší pracovní fofry", pomyslel si Venca.

17.12.2023 v 18:25 | Karma: 18,07 | Přečteno: 357x | Diskuse| Poezie a próza

Irena Bátrlová

Panenka a pět medvědů

Těch pět námezních fachmanů netrpělivě čekalo na pražském nástupišti, až je úklidová služba pustí do kupé rychlíku. Brali vždy šestimístné a tajně se sázeli, kdo bude ten chudák, který s nimi bude malý prostor sdílet.

12.12.2023 v 18:25 | Karma: 21,04 | Přečteno: 504x | Diskuse| Poezie a próza

Irena Bátrlová

Sněhurko, vstávej!

Zachranář Robin bleskurychle rozrazil dveře chudého příbytku. V jediném, maličkém, pokojíčku polorozpadlého domku stojí čtyři postele, dvě skříně, které snad pamatují ještě Protektorát, rozvrzaný stůl a tři židle.

9.12.2023 v 12:05 | Karma: 16,92 | Přečteno: 342x | Diskuse| Poezie a próza

Irena Bátrlová

Ježíšek chodí po špičkách

"Péťo, už jsi nakreslil obrázek pro Ježíška", zeptala se Ema. "Nemusím kleslit, já s ním mluvil", odpovídá Petřík a potutelně se usmívá. "Ježíšek je neviditelný, nemohl si s ním hovořit", nevěřícně se na svého syna podívá Ema.

3.12.2023 v 18:12 | Karma: 16,78 | Přečteno: 239x | Diskuse| Poezie a próza

Irena Bátrlová

Příšera z metra

Když se na Reného ve studeném sklepním bytě převrhla pyramida nashromažděných úlovků z místních popelnic a pořádně ho praštila do hlavy, rozhodl se, že dopije zbytek krabicového vína a vyrazí do nočního velkoměsta.

27.11.2023 v 13:52 | Karma: 12,61 | Přečteno: 273x | Diskuse| Poezie a próza

Irena Bátrlová

Nadpozemská láska

Sešli se dva divňouši uprostřed masy pubertálních spolužáků. Dva, kteří nikdy nezapadli do mozaiky, pouze a jen klučičí, třídy jedné stavební průmyslovky. Dva, jenž stáli na okraji třídního dění, dva, o které vlastně nikdo nestál.

12.11.2023 v 18:52 | Karma: 16,98 | Přečteno: 365x | Diskuse| Poezie a próza

Irena Bátrlová

Vítejte lidi v pekle!

Bohouš vleče na zádech těžkou károvanou tašku, kterou sotva drží v pravé ruce, neboť levou rukou si razí cestu davem vystupujících z metra. Pasažéři na jeho manévr nadávají, ale Bohouš zůstává svůj.

4.11.2023 v 9:52 | Karma: 18,06 | Přečteno: 451x | Diskuse| Poezie a próza
  • Počet článků 246
  • Celková karma 17,05
  • Průměrná čtenost 587x
Poslední dobou se snažím vrátit ke psaní, které mě provázelo na cestě náctiletým životem.Dává mi pocit síly a energie, kterou potřebuji při výchově svých tří synů.

Seznam rubrik